Ačkoli pravidelně sleduji mnoho webů, které se věnují aktuálnímu designu, o soutěži na novou značku Památníku Tomáše Bati jsem se dozvěděla na poslední chvíli. Řekla mi o ní moje babička, která viděla zmínku ve zlínském radničním zpravodaji. Z líné neděle byly rázem čtyři dny do deadlinu.
Skicovala jsem už o pár hodin později – ve žlutém autobuse po cestě zpátky do Prahy. Paranoidně jsem zakrývala monitor před stevardkou i spolucestujícími, bála jsem se, aby mi mou značku neobšlehli. Můj nápad byl totiž velmi jednoduchý, takže – přestože jsem si myslela, že o soutěži neví živá duše – použít by ho mohl kdokoli. Vymyslela jsem to takto:
Ve svém návrhu jsem dala důraz na vertikální linie budovy a všechno ostatní potlačila. V explikaci k logu tvrdím: „Nová značka zachycuje čelní pohled na Památník Tomáše Bati. Budova je ve značce maximálně výtvarně zjednodušena, ovšem tak, aby její ráz zůstal rozpoznatelný. Textová a obrazová část značky jsou provázané, není možné ze značky extrahovat jednu složku. Toto grafické řešení je (ve stylu baťovského přístupu) jednoduché, dobře propojitelné s budovou památníku, tím pádem zapamatovatelné a nezaměnitelné s institucemi podobného druhu. Systém uplatněný ve značce je možno použít také pro navigační štítky či jiné značení v budově, případně pro další marketingovou prezentaci.“
Prodala jsem, co se dalo. Ale ani ani zmínka, že jsem rodilá zlíňačka a kolem památníku jsem chodila každé ráno na gympl, nepomohla. „Martina Šviráková (*1989), zlínská rodačka z baťovského čtvrtdomku, v současné době žije a pracuje v Praze. Ze staronové podoby rekonstruovaného Památníku Tomáše Bati je nadšená, z toho důvodu se také přihlásila do soutěže o nové logo. Její ambicí je ve značce odrazit a podpořit baťovsky čistý minimalismus budovy. Nová značka nesmí strhávat pozornost na sebe, ale na stavbu.“
Nakonec se moje dedukce, že se do soutěže kvůli špatné propagaci grafici nepřihlásí, nepotvrdila. Sešlo se přes čtyřicet návrhů. Vyhrál zlínský výtvarník, malíř a grafik Zdeněk Macháček ze STUDIA 6.15 Osobně se mi jeho pojetí značky líbí.
Oceňuji, že autor „viděl dál než ostatní“. V kresbě linkou znázornil rovněž letadlo, jenž bude uvnitř. Jediné, co se mi na vítězném logu nezdá, je zvolená typografie – písmo má velmi potlačenou diakritiku, která není dobře čitelná, a řádkový proklad jednotlivých slov v názvu je myslím zbytečně hustý, což vedle subtilní kresby vypadá nevyváženě. Osobně bych v textové části značky určitě dala více prostoru mezi řádky. Přidání anglického názvu pod český (například na oficiálním webu) je nešťastné, ale zde už cítím spíše tlak vedení města než autorský záměr…
Soutěž jsem tedy nevyhrála, ale i tak jsem ráda, že jsem se o ní doslechla a zapojila se. I dneska si myslím, že by systém, který jsem spolu se svým návrhem značky představila, mohl v praxi dobře fungovat.
Kdyby vás zajímaly další soutěžní návrhy, najdete je tady. A pokud vás zajímá sám Baťův památník, doporučuji toto Gebrianovo video.
