Některé značky se dělají skoro samy. Jedním z těchto případů je i projekt mého kamaráda Petra Mikulky. Když mě loni oslovil, že by potřeboval logo pro svou rozjíždějící se firmu Retroelektro, zabývající se renovací starých kol a jejich proměnou na elektrokola, měla jsem od začátku jasno.
Přemýšlela jsem o variabilní animované značce, která se bude sama nepřetržitě měnit (stejně jako se pod rukama Petra mění kola na elektrokola). Chtěla jsem, aby se v symbolu postupně měnily a střídaly cyklo-detaily (dámský nebo pánský rám, výška sedla, blatníky, zvonek a tak). Jak to ale s prvními nápady sem tam bývá, výsledek zas tak nefungoval. Detaily se střídaly příliš skokově, celkový dojem byl spíše rušivý a značka se špatně četla. Nebylo to zkrátka ono…
Hledala jsem proto cestu, jak z toho ven. Základní představu jsem totiž nechtěla opouštět, ale potřebovala jsem uvnitř značky odlišit obě textové části i symbol. Nakonec jsem pro první část značky zvolila písmo Monoton, jehož kresba se skládá ze čtyř linek.
Dvojité, trojité, či čtverné linky jsou pro vintage sportovní značky velmi charakteristické. Kromě Adidas se násobená linka objevila například v 60. letech ve vizuálu olympiády v Mexiku či v 80. letech ve značce kol Favorit. Zvolený font Monoton je pak to správné retro, neboť se jedná se o písmo, které navazuje na německé písmo Prisma z roku 1931. Takto vypadá:
Monoton je navržen především jako nadpisový a je doporučeno používat ho jen ve větších velikostech. Jelikož jsem jej ale chtěla použít jako základ značky, musela jsem základní tahy písma upravit. Čverná linka písma byla totiž pro potřeby značky příliš složitá. V malých velikostech by hrozilo, že by tahy splývaly v jeden, písmo jsem proto zjednodušila na tři linky. A toto je výsledek:
Základní verze značky předjímá principy, které se objevují v návazné grafické práci: rámování linkou (jednoduchou, trojitou, či čtvernou), nadpisy sázené písmem Monoton a čisté barevné plochy. Přesně v tomto duchu vznikla třeba série brožurek s návodem, jak se o elektrokolo správně starat. Navrhla jsem ji v modré, červené i hořčičné variantě.
To, jak konkrétní projekt ve výsledku vypadá, záleží na dialogu mezi grafikem a klientem. My grafici máme rádi volné ruce a tvrdíme, že náš úsudek a zkušenosti povedou ke kvalitnímu výsledku. V tomto případě byla důvěra ze strany Petra maximální, čehož jsem si náležitě vážila. Potěšilo mě každé pozitivní přijetí mých nápadů i zpětné ocenění mé práce.
„Celá značka a hlavně všechny detaily, které ji provázejí, mi pomáhají ukázat zákazníkům i internetovým trolům, že nejsem jen elektro-fanda, co v garáži na koleni repasuje kola – a kazí ceny na trhu – ale že své podnikání beru vážně a profesionálně,“ řekl mi nedávno Petr. A že se mu daří dokazuje i skutečnost, že s projektem Retroelektro vyhrál první místo regionálního kola pro mladé podnikatele. Držím mu palce, aby zaujal porotu také během celostátního finále a přeji mu, ať mu podnikání dál šlape bez námahy tak jako jeho elekrokola (a to i do kopců!).